Článek - Informatorium školy mateřské

"Dítě nekreslí to, co vidí, ale to, co o světě ví"

PaedDr. Ivana Bečvářová

odkaz na článek ZDE >> http://www.portal.cz/casopisy/info/ukazky/dite-nekresli-to-co-vidi-ale-to-co-o-svete-vi/52399/

Autor: Mgr. Marie Těthalová \ Vydání: 4/2014

Diagnostika výtvarného projevu vyžaduje dlouholetou praxi, tvrdí výtvarná pedagožka a artefiletička Ivana Bečvářová. Říká také, že by byla škoda nevyužít dětské kreativity a schopnosti vidět svět neotřelým, originálním způsobem.

Výtvarný projev se vyvíjí s věkem. Kdy děti začínají kreslit? Jak se jejich kresba vyvíjí?

Dítě začíná kreslit již od nejútlejšího věku. První pokusy můžeme vidět kolem druhého roku, kdy bere do ruky tužku, pastelku a volně čárá. Zanechává za sebou kresebnou stopu, výtvarně experimentuje. Dětské čárání je velmi spontánní pohyb, pomáhá rozvíjet dětskou dynamiku a stabilitu. Volné čárání často používám při práci s dětmi jakéhokoliv věku pro uvolnění nejen ruky a zápěstí, ale i pro odreagování a „přetavení“ dětské agrese a hyperaktivity do kresby. Podobný účinek má také prstomalba, která dovoluje ještě lepší kontakt s barvou i plochou. Dětské čáranice bývají většinou do tvaru kruhu „zamotaného klubíčka“, kterým se dítě tzv. ustředňuje a vznikají tak první „mandaly“. Dítě v tomto věku nemá ještě vyvinutou psychomotorickou inhibici, tedy pohybový útlum, není tedy schopno určit a respektovat hranice svého čárání, nerespektuje formát papíru. A tak se stává, že během krátké chvíle pokreslí kromě papíru také stěny, stoly a vše kolem sebe.

Čím se vyznačuje výtvarný projev předškoláků, co je pro něj typické?

Dětský výtvarný projev v předškolním věku prochází několika vývojovými fázemi. Období „volného čárání“, jím dítě prochází mezi druhým a třetím rokem svého života, je pro ně velmi důležité. Začíná experimentovat, má radost ze své tvorby, jde o první „otisky“ osobnosti dítěte. Nejde tedy o obsahovou kresbu. V tomto období vznikají také první „hlavonožci“, jde tedy o první období v kresbě figury – hlava, nohy, ruce. Druhé období „náhodných zdarů“, které nastává mezi třetím a čtvrtým rokem, je rovněž spjato s volným čáráním, poté k němu ale dítě přiřazuje obsah, který během krátké chvíle mění. Proto je toto období spjato s „výtvarným vyprávěním“. Dítě převypráví na základě spontánní kresby příběhy, které se v kresbě odehrávají, nepřistupuje ale ke kresbě s obsahovým záměrem, obsah teprve hledá. Obsahová kresba, tedy záměr nakreslit objekty, lidi, zvířata, se objevuje kolem pátého až šestého roku. Jde o období „dětského naivního realismu“. Dítě kreslí ne to, co vidí, ale co o věci ví. Proto je tak důležité poskytnout dostatek počitků a vjemů na základě smyslového vnímání – jablíčko si prohlédnout, osahat, přivonět k němu, možná ochutnat…, vést s dětmi rozhovor na dané téma, vzpomenout si na zážitky spojené s předmětem, zvířetem, člověkem, které chceme nakreslit. Učitel by se měl opírat o tuto sociální zkušenost dítěte, respektovat konkrétní myšlení dětí, neboť dětská tvorba je vždy spjatá s konkrétní reálnou představou. Dítě nenakreslí „abstraktního“ pejska, ale pejska Punťu, kterého má u babičky. Vyprávění nebo četba příběhů o daném tématu pomáhá konkretizovat představy dětí a jejich výtvarný projev je pak velmi bohatý, barevný, popisný, má komunikativní charakter. Prostřednictvím výtvarného vyjádření dítě sděluje.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 č. 4/2014.